Co jsem vlastně za ten květen všechno stihnul? Zkoušky z urologie a z neurověd, výlet za Jakubem do Bruselu, fakultní piknik, víkendovou pařbu u Lenky na chalupě. Na zážitky docela dost věcí, ale i když jsem se dnes rozhodl sem něco poznamenat, tak se mi moc rozepisovat nechce. Asi mám nějakou tvůrčí krizi. No doufám, že až nastoupím do práce, bude to pro mě tolik nových zážitků, že sem budu psát častěji a doufám, že i kvalitněji.
O zkouškách se asi vážně rozepisovat nemá cenu, díky dobrým zkoušejícím nebyly z nejtěžších a nějaký silný žážitek ve mně taky nezanechali. Snad jen, že se mi poprvé za celé studium stalo,aby se o konečné známce rozhodli podíváním do indexu. Potěší, že se rozhodli pro tu lepší.Teď už jen státnice ze sociálního lékařství a studium adieu.
Výlet do Bruselu byl perfektní! Projeli jsme naše nové auto po německých dálnicích a musím říct, že vážně šlape. Jakub nestuduje přímo v Bruselu, ale na univerzitě v Lovani, která je však neméně krásná. Den, který jsme tam strávili byl stejně dobrý jako den v Bruselu, do kterého jsme o den později zajeli vlakem. Myslím, že šlo o vydařený víkend a doufám, že ostatní to vnímali také tak a doufám, že i Jakuba náš příjezd potěšil.
Ještě dva květnové víkendy jsem nestrávil doma. Jednou jsme byli pařit u Lenky na chatě, kde to jako obvykle bylo absolutně super, a protože jsme snad nic nezničili, tak doufám, že budeme pozváni znova. Moped už se na nás určitě těší! O týden později jsem pak byl s Kristýnkou u její rodiny v Těrlicku a blízském okolí, kde jsme oslavili její narozeniny. Líbilo se mi tam a snad nám to o prázdniny vyjde tam zajet na delší dobu, abychom podnikli víc výletů tamních zajímavých krajem.
To je z května asi tak všechno. Uvidíme, co, kromě státnice ze sociálního, přinese červen.
Komentáře
Přidání komentáře...