16.03.2009
Pátek - čas hrátek (a sobota taky) - Zážitky Víkend pomalu končí a zároveň s ním se uzavírá více než týden volna, který jsem měl. A konec nemá být nudný!Většinu pátečního dne jsem jako obvykle proflákal u počítače. Teda tentokrát jsem se snažil něco dělat – přepsal jsem tátovi pár stran, co potřeboval na nějaký posudek, ale jinak jsem toho moc nevyprodukoval. Večer jsme měli jít s Kristýnkou do divadla a já už se vlastně nemohl dočkat. Nutná úprava vzhledu a v půl šesté jsem razil na autobus. Naštěstí jel na čas. Rychlý přestup na X1 a před půl sedmou jsem byl na Letenském náměstí. Kristýnka už čekala, takže nám nic nebránilo pokračovat rovnou dál na Palmovku.
Vstupenky na představení Ještě jednou, profesore jsem loni dával našim k vánocům. Vrátili se tehdá nadšeni, a když jsem teď v pátek ono představení viděl sám, tehdejší volbu lístků jsem si ještě jednou pochválil. Je to opravdu skvělá situačně-konverzační komedie s absolutně šílenou zápletkou, jak je to ostatně zvykem u všech her Antonína Procházky (nebo aspoň u těch, které jsem viděl).
Ten den jsem spal u Kristýnky, ale bohužel ne tak dlouho, kolik bych si představoval, protože jsem musel za tatínkem do Lékařského domu. Po delší době jsem mu dělal asistenta na školení. Ale co, aspoň jsem vydatně posnídal a navíc se dozvěděl něco z dermatologie. Ke konci mi to, pravda, už moc nebavilo, ale vydržel jsem, takže jsme chvíli po poledni mohli frčet dom. Na Letné jsme vyzvedli Kristýnku, která s náma doma poobědvala a potom se mnou vyrazila na výlet. Ukázal jsem jí různorodost krajiny na západ od nás, navštívili jsme Rabštejn nad Střelou (nejmenší městečko ve střední Evropě), projeli kolem barokních soch v Manětíně, opraveného kláštera v Mariánském Týnci a rodného domu prezidenta Beneše v Kožlanech. Naše poslední zastávka byla v Rakovníku, kde jsme se pokochali místním náměstím a plni dojmů vyrazili zpět k nám. A nebyl bych to já, kdybych to nevzal svým oblíbeným Křivoklátskem.
Po večeři konečně Kristýnka ukázala jak umí krásně hrát na piáno, takže už chybí jenom aby předvedla svůj nádherný zpěv. Nebylo to ale zadarmo. Volky-nevolky jsem musel sáhnout do rodinné videotéky a pustit jí záznam z mých tanečních. Hrůza! Že neumím tancovat vím stále, ale takové dřevo jako tenkrát už doufám nejsem.
Koukáním na rodinné video jsme nakonec strávili celý zbytek večera. Kristýnka pak chtěla domů, tak jsem jí odvezl. Domů jsem se pak vrátil až v neděli a kromě zalezení do postele už jsem dalších věcí schopen nebyl. Ale ty dva dny jsme si opravdu moc užili. Snad v tom budeme pokračovat!
Komentáře
(hallucis - Mail - WWW) Vloženo 13.05.2009, 16:36:05
jdi se léčit
Přidání komentáře...