12.03.2009
Další měsíc života za mnou - Zážitky Únor uplynul jako voda a zanechal po sobě doclea dost zážitků...Jak jsem avizoval v posledním příspěvku, zúčastnil jsem se fakultního kurzu v Rokytnici. Celý týden nám sněžilo, takže na nedostatek sněhu jsme si vážně nemohli stěžovat. Oproti předchozím ročníkům se o večerech tolik nepařilo, ale na nedostatek zábavy si člověk určitě nemohl stěžovat. Navíc, co se nestihlo po večerech, to jsme doháněli přes den na lyžích. Zvláště sjezdy hlubokým sněhem na běžkách stály za to! Vážně mě mrzí, že to byly nejspíš moje poslední hory s fakultou. Ještě bych neměl zapomenou poděkovat Kristýnce, že tam byla se mnou, a že se ukázala jako výtečná kuchařka, jejíž výtvory nám všichni ostatní tiše záviděli. Za to by si zasloužila nejednu sladkou pusu! A taky nesmím zapomenout poděkovat Pavlovi, protože jeho guláš taky neměl opět chybu. Když nad tím tak uvažuju, tak jediné, co mi po kurzu mrzí je, že jsme na běžkách nedošli až na Labskou boudu, ale otočili to kousek před ní. Tohle musíme někdy napravit!
Po návratu z hor jsem se volky-nevolky musel vrhnout do hlubin gynekologie a porodnictví. Musím se přiznat, že mě tento obor vůbec neoslovil a pořád platí má slova, která jsem pronesl na zkoušce z histologie, že gynekologem určitě nebudu. Nicméně bych rád dal palec nahoru pro docenta Máru, který si mě svým přístupem opravdu získal (ano je v tom trochu ješitnosti – nejvíc mě potěšil, když mi řekl, že působím hodně seriózně). Ačkoli složení mé státnicové komise nebylo nejhorší, na zkoušku jsem s úplně nejlepšími pocity nešel. Dokonce jsem hodil svůj rekord v nejkratší době spánku před zkouškou – tři hodiny (sám se divím, že mi to po tak malém čase na zkoušce vůbec myslelo). Hlavně, že je ten předmět už za mnou!
O víkendu jsem pak s Kristýnkou konečně navštívil její rodinu v rodném Těrlicku. Bylo to tam o hodně lepší než jsem čekal. Hlavně co se týče přijetí, přece jenom jsem měl dlouhodobý pocit, že tam nebudu moc vítán. Mýlil jsem se. V sobotu večer jsme šli na reprezentační ples Kristýnčina gymnázia, ale ještě před tím jsme přes den projeli část Beskyd (z původního záměru běžkování pro hnusné počasí sešlo), navštívili Tatra muzeum v Kopřivnici, vyšplhali se k jeskyni Šipka ve Štramberku a pochutnali si na palačinkách v havířovském zámku. Myslím, že to byl povedený víkend.
Tento týden mám od školy volno. Jako obvykle jsem si myslel co všechno neudělám, ale jako obvykle vidím, že skutek utek(l). Naprudkou infekci, která mě postihla v úterý se fakt vymlouvat nebudu. Ale není všem dnům konec a třeba ještě něco stihnu. Třeba teď ve čtvrtek máme s první pomocí akci na Motocyklu roku. Stejně jako loni na mě připadla čestná úloha mrtvoly, tak snad se akce vydaří. A pak bychom mohli zajít třeba na Matějskou...
Komentáře
Přidání komentáře...